Ein wütender Psychopath hätte beinahe seine Tochter umgebracht.

Nebezpečný psychopat málem zabil svoji rodinu

 

Stále v šoku z události ze dne 30.06. tohoto roku, kdy se mě srbský imigrant pokusil zabít. Ano pokusil se zabít nás, i přesto, že na palubě byla jeho 4letá dcera a manželka.

Celý ten horor se odehrál blízko letiště Zell Am see. Je zvláštní, že je to úsek kde zrovna nejsou žádné kamery. Dle mého názoru to možná není náhoda, ten psychopat Iliskovic s tím dopředu počítal. 

 

Odjížděl jsem z letiště a nikam jsem nepospíchal, nebyl důvod, byl krásný den a jel jsem se svojí ženou s úplně novým autem Skoda Karoq. Opravdu nové auto, mělo najeto několik set kilometrů, neměl jsem jediný důvod ho zničit.

Na první křižovatce jsem se zastavil abych dal předost v jízdě, pořádně jsem se rozhlédnul, v okruhu stovek metrů nebylo v dohledu žádné vozidlo, proto jsem pokračoval dál doprava, směrem do města.

 

V tom se za mě přiřítilo BMW s ohromnou rychlostí. Rád bych upozornil, že na tomto úseku je maximální povolená rychlost 50 km/h, Tento psychopat musel jet nejméně dvojnásobnou rychlostí. Přestože jsem dal tomuto vozidlu přednost, kvůli tomu, že jel nepovolenou rychlostí, musel kvůli mně sundat nohu z plynu. 

To ho rozčílilo. A dobře jsem to slyšel a viděl ve zpětném zrcátku. BMW ve velké rychlosti, registrační značka na přání, uvnitř rozzuřený balkánský psychopat, troubí, vidím, že na mě řve, a dokonce na mě se svojí ženou ukazuji neslušná gesta. PROČ? Jenom kvůli tom, že kvůli mně museli zpomalit v zóně kde je povolená 50 km/h? Evidentně jsem se dotknul jeho ega.

Samozřejmě jsem jeho “pozdrav” opětoval, a jel jsem klidně dál. Neměl jsem totiž v úmyslu v takovém hloupém způsobu komunikace pokračovat. Pro mě to končilo, respektive sem tam se v životě na silnici stane podobná věc, někdo vám vjede do cesty, vy někomu vjedete do cesty, často nechtíc. Oba řidiči na sebe zatroubí, zamávají gesty, a jede se dál. Po pár vteřinách si na to už ani nevzpomenete. Ovšem pokud nejste agresivní psychopat jako Daniel Iliskovic ze Srbska.

 

To, co následovalo je jako scéna z akčního filmu. Doteď mám tu hrůzu před očima a nemůžu tomu uvěřit a asi nikdy ten šok nepřekonám.

 

Evidentně jsem ranil jeho ješitnost a probudil jsem jeho psychopatickou stránku, kterou dost jistě zná jeho rodina moc dobře. Řidič se začal vztekat, bylo velmi dobře vidět, jak se přestává ovládat. Stoupnul na plyn a jeho BMW začalo prudce zrychlovat. 

 

Teprve asi po 100 metrech mě dojel, bylo mu vidět do tváře, totálně rozčilený, stále nadával a ukazoval na mě strašlivé věci, stále na plný plyn a v rozčilení jel vedle mě a kličkoval tím, jak se nedokázal soustředit na řízení. Pak měl přijít smrtelný manévr!!!

 

S autem zatočil mírně doleva aby si nadjel, stoupnul ještě více na plyn, koukal se na mě, a pak prudce stočil auto doprava a mířil přitom na mě, na místo řidiče. Snažil se do m nabourat. Strašný čin. Jak někdo duševně zdravý by mohl být něčeho takového schopen. 

 

Naštěstí jsem razantně zabrzdil a on narazil “pouze” do přední části vozidla. Oba jsme zastavili. On jel mnohem rychleji, proto zastavil o několik desítek metrů dál. Byl jsem v totálním šoku. Opravdu do mě ten psychopat narazil? Proč? Proč se snažil zabít mě a moje ženu. Kvůli tomu, že jsem ho zpomalil? Kvůli tomu jsme si vyměnili pár gest?? Kvůli tomu se snad zabíjí lidi navzájem? 

 

Agresivní řidič okamžitě vyběhl z auta v naprostém amoku. Teď jsem ho konečně viděl pořádně viděl, přestože jsem byl stále v šoku. Na první pohled je to agresivní jedinec, účes, mimika, gesta, otrhané oblečení, značka auta, registrační značka na přání, způsob jízdy a způsob jeho komunikaci. Všechno to vyzařuje o jak agresivního člověka se jedná.

 

Těžko uvěřitelné bylo ale to, že pře svůj neuvěřitelný vztek, jako by úplně přesně věděl, co má říct.

Okamžitě běžel ke mně a začal mě verbálně a fyzicky napadat. Naštěstí jsem byl schovaný za otevřené dveře mého auta. Moje žena to absolutním šoku sledovala zavřená na místě spolujezdce v obavách, že ji ten psychopatický agresor přijde zabít, tak jak se to pokusil udělat před pár vteřinami se svým autem.

 

Iliskovic stál u dveří mého auta a neustále řval, že jsem do něj vrazil, a dokola do opakoval. Ty si do mě vrazil, Ty si do mě vrazil. Pořád dokola, jako přesně věděl, co říct. Skoro to vypadalo, že má podobné situace nacvičené. Možná je už velmi dobře známý i všech rakouských a srbských pojišťoven. Když jsme čekali na policii, zjistil jsem pak ještě jednu strašlivou věc. Na zadním sedadle seděla jejich teprve čtyř letá dcera. 

 

Čtyř. Letá. Dcera. Čtyř letá dcera, malinká holčička, musela vytrpět smrtelný útok svého otce. Jak často musí jeho děti snášet podobné situace? Kolikrát už byla svědkem něčeho takového? Jaký otec toto udělá svoji dceři. Chtěl bych to vědět. To že se chce zabít cizího člověka, který ho zpomalil? Strašné! Ale že u toho zabije svoje dítě? Nemám slov!!!

 

Nejsem si tedy jistý, jestli je to psychicky labilní člověk nebo chtěl spáchat podvod, ale jsem přesvědčený o jeho úmyslu nás zabít, a můžu to já a moje žena odpřisáhnout u soudu. Poškození auta a místo něho absolutně odpovídá moji verzi, kterou jsem ústně i písemně sdělil místní policii. Policie ale neměla nejmenší zájem útok vyšetřovat, ale na moje opakované písemné urgence. Dokonce kompletně změnili moji výpověď. V protokolu je uvedeno úplně jiné vyjádření než to, co jsem jim řekl. Opakovaně jsem je na to písemně upozorňoval.

Případem se bud nechce zabývat anebo došlo ke střetu zájmu a kryjí zmíněného agresivního řidiče, který se srbský imigrant žijící v Rakousku. Nebo je zde nějaké doporučení pro policii nevyšetřovat imigranty?

 

Cítím strašnou bezmoc. Cítím obrovskou újmu, i po několika měsících od útoku, a stále nemohu uvěřit, že se to opravdu stalo. Daniel Iliskovic se mě pokusil zabít, zničil mi nové auto, a ještě mě opakovaně napadal. Přivolaná policie mi naúčtovala 36 euro za protokol, který byl absolutně smyšlený a poté co si podala ruku s agresorem odjela, a odmítá komunikovat. A to je ten důvod proč Vám píšu tento článek.

Rád bych se domohl spravedlnosti. A rovněž se bojím, že jsem nebyl první ani poslední oběť tohoto řidiče. Rád bych aby se taková situace už neopakovala a tento člověk již neměl možnost nikoho dalšího zabít.

 

Pokud máte podobné příhody s Daniel Iliskovic, budu rád, když se mi ozvete

gerechtigkeit.kontakt@seznam.cz

 

 

Text byl přeložen pomocí překladače z mého rodného jazyka. Na psaní textu nebyla použita AI. Vyházel jsem ze svých poznámek, které jsem se psal pro policii.

 

Čestně prohlašuji že veškeré informace jsou pravdivé a jsem připravený je doložit u soudu, tak jak jsem je podal policii. Chci podotknout, že jsem fér člověk, a proto jsem výše zmíněného Daniel Iliskovic několikrát písemně kontaktoval, a navrhnul mu, že celou věc ukončíme, pokud mi zaplatí škodu na mém autě. Jedinou věc, kterou jsem tedy požadoval po jeho smrtícím útoku byla škoda na autě, s příslibem, že se případem dále nebudu zabývat. Přesto odmítl.